Nesvoboda svobody

Myslíme si, že z čím větší nabídky můžu vybírat, tím jsem svobodnější. Ale v praxi trpíme paralýzou volby před rozhodnutím. A následně nespokojeností z našeho rozhodnutí, protože "co když něco jiného mohlo být lepší".

Dnes krátká poznámka týkající se rozhodování. Například rozhodování o investicích. Mám investovat do akcií? A do akcií jakých ekonomik? A do akcií jakých sektorů? Nebo snad dluhopisy? A to státní dluhopisy? Nebo podnikové dluhopisy? A opět jakých států a jakých sektorů? Nebo snad komodity? Ropa? Vzácné kovy? Průmyslové kovy? Volba může být i více přízemní (ale o to akutnější, když máte hlad), jako například moje, když jsem včera stál v supermarketu a vybíral mezi desítkami různých šunek. 

Ekonom Barry Schwartz ukazuje na rizika takové volby (více v knize The Paradox of Choice, pro rychlejší a vhled do problému se můžete podívat na jeho vystoupení na Ted talks). Jsme přesvědčováni, že pro maximální blahobyt společnosti je potřeba maximalizovat osobní svobodu občanů. OK. A také že osobní svobodu maximalizujeme maximalizací možností volby: z čím větší nabídky můžu vybírat, tím jsem svobodnější.

Schwartz ukazuje, že maximalizace volby a naše vynucené rozhodování má i svá negativa. Paralyzuje nás a my máme nakonec vůbec problém si něco vybrat. Pokud se rozhodnete začít se světem finančních investic, tak často narazíte na desítky investičních produktů, investičních fondů, akcií atd. Nadměrné množství produktů nás paralyzuje a někteří raději utíkají od investování. 

Když už jsme schopni tuto paralýzu překonat a učiníme výběr z oné velké nabídky, tak nastává druhý problém. Díky nepřeberné nabídce jsme méně spokojení s výsledkem naší volby, než bychom byli, kdybychom se rozhodovali mezi menším množstvím možností. Čím vetší je výběr, tím snazší je litovat. Kéž bych jen nekoupil akcie Apple, ale raději akcie Google. Nemohla být šunka Y lepší než ta šunka X? Co na tom, že mi X chutná. Prostě Y mohlo být lepší. A je to přirozené. Za toto rozhodnutí nesete odpovědnost my. Ne „svět“ jako v případě, kdy máte jen jednu možnost.

Jsou i další negativa volby, ale o nich zase někdy příště. Já si nakonec koupil raději meloun. Toho byl (naštěstí) jenom jeden druh. A musel jsem být spokojený.