Bublina na akciích pokračuje ve splaskávání a pokles cen neodráží kolaps čínské ekonomiky. Centrální banka nechá měnu oslabit, řídí jen tempo. Čínská ekonomika zpomalí k šesti procentům, přesto její globální váha poroste.
Čína nechce ztratit pozornost finančních trhů ani v roce 2016
Pozornost finančních trhů od začátku roku poutá Čína. V pondělí a ve čtvrtek bylo automaticky zrušeno obchodování na čínské burze poté, co akciový index CSI 300 spadnul o 7%. Pokud pád chcete spojit s daty, tak na začátku týdne vyšla horší data za čínský průmysl.
Ale ve skutečnosti výprodej a pokles cen souvisí s očekávaným zrušením zákazu prodeje akcií pro velké investory, který měl nastat 8. ledna. Jinými slovy, malí investoři se zbavují akcií v očekávání, že to samé budou dělat velcí investoři, až budou moci. Je možné, že Čína odloží zrušení zákazu, aby stabilizovala situaci.
Zastavení obchodování souvisí s novými pravidly, které mimo jiné zavedla automatické zastavení obchodování při poklesu o sedm procent. Pro srovnání v USA je limit nastaven až na 20 procentech. Čínské autority nevydržely ani týden a ve čtvrtek tuto automatickou brzdu zrušily.
Připomeňme, že z vrcholu spadly ceny akcií téměř o 40 procent. Ale pokles cen akcií není spojen s kolapsem ekonomiky, ale primárně se splasknutím akciové bubliny, která vznikla v minulém roce. Přes všechny propady pokud jste nakoupili akcie v roce 2014, tak váš výnos je pořád padesát procent. Očekáváme, že tlak na pokles cen bude pokračovat s dopady na globální volatilitu a nejistotu.
Zpomalování čínské ekonomiky je setrvalým stavem od roku 2007. Přesto finanční trh a analytici nervózně poukazují, že ekonomika už neroste přes deset procent, devět, osm, sedm. Přes tuto nervozitu čínská ekonomika zvyšuje svůj podíl na globální ekonomice, v loňském roce velikostí předstihla USA (absolutně samozřejmě, nikoliv v produktivitě na jednoho obyvatele). Jinými slovy, zpomalení tempa je logické a bude pokračovat. A zkušenost říká, že trh bude stále překvapován.
Na zpomalování ekonomiky samozřejmě více či méně standardně reaguje čínská vláda a centrální banka. Centrální banka postupně pouští kurz čínské měny na slabší úrovně.
I přes kritiku a titulky „Měnové války“ je potřeba si uvědomit, že čínská ekonomika přes reálné posilování měny pomáhala zbytku světu. Od roku 2008 reálný efektivní kurz posílil o 40 procent a snížila přebytek svého běžného účtu a došlo k poklesu úspor.
Také čínská ekonomika tak prochází velkou strukturální změnou, kdy posiluje především sektor služeb (zdravotní, penzijní, sociální), jehož podíl na HDP překonal padesátiprocentní hranici (podle IIF).
Nicméně centrální banka má strach ze skokového oslabení, které by mohlo podle dosáhnout až několik desítek procent. Proto raději aktivně intervenuje na trzích a zpomaluje tržní reakci. Například za minulý rok díky intervencím snížila své devizové rezervy o cca 500 mld. USD, jen za prosinec o více než sto miliard.
Myslíme si, že v letošním roce bude tento tlak na oslabení měny pokračovat, minimálně do té doby, než Čína díky nízkým cenám komodit začne negativně nastavený trh překvapovat pozitivně.
Co se týče dopadu na ropu, tak nadále platí naše analýza, že za jejich poklesem nestojí primárně Čína. Statistika ukazuje, že Čína spotřebuje 12 procent roční celosvětové spotřeby ropy. Ale zhruba polovinu světové spotřeby mědi, niklu a hliníku. Pokud by komoditní trhy reagovaly především na Čínu, tak by ceny mědi, niklu a hliníku měly klesat rychleji, než ceny ropy. Nicméně opak je pravdou.
Pokles cen tak souvisí s dalšími faktory, především s podpisem dohody mezi Íránem a jadernými mocnostmi. Pokles cen ropy představuje pozitivní nákladový šok, který podpoří růst ekonomik. Především těch, které mají vyšší podíl průmyslu, jako je ČR, Německo a jako je i Čína.
Vývoj čínských indexů (autor: Martin Krajhanzl)
Je třeba říci, že hlavní čínské indexy se nevyvíjí stejně a poslední propady se primárně týkají akcií "pevninské Číny", čili indexů Shanghai a Shenzhen. Hongkongský Hang Seng proti nim vykazuje mnohem menší volatilitu.
Na trhu se také objevují komentáře, že je současná situace podobná tomu, když v srpnu (10.8.) čínská centrální banka oslabila juan. Jak se tehdy světové indexy vyvíjely? Nejvíce propadl německý DAX (12%) kvůli provázanosti zahraničního obchodu). A index MSCI EM (rozvíjejících se trhů), který ztratil deset procent během měsíce. Ztráty pak kulminovaly v horizontu měsíce. Nicméně například americký S&P 500 ztráty téměř smazal během čtvrtletí. Ostatní indexy byly o 5 až 6 % níže.
Z pohledu fundamentů světových akciových trhů není propad čínských indexů tím nejzásadnějším. Mnohem více se investoři obávají oslabení juanu, což by zkomplikovalo situaci jak vyspělým ekonomikám (kvůli vyšší konkurenci z Číny, například dovozy tamní oceli zatlačily americké ocelářství do výrazné defenzívy), tak i ostatním rozvíjejícím se trhům. Ty jsou navíc často závislé na výnosech z těžby komodit, jejichž cena ale dlouhodobě padá právě i z obav o vývoj čínské ekonomiky a celkového ochlazování světové výroby.
Poslední změny regulace na čínských trzích na jejich atraktivitě pro zahraniční investory rozhodně nepřidají. Navíc po nedávné změně metodiky MSCI se akcie 14 významných čínských firem (například Alibaba, Baidu, Ctrip.com), které jsou obchodovány v USA, staly/stanou (druhá půlka k červnu 2016) součástí indexu MSCI Emerging markets. Tento status čínský trh jako celý stále nedostal a s ohledem za potíže v posledních měsících asi v nejbližší době ani nedostane.
Kvůli výše zmíněným faktorům doporučujeme vůči čínským akciím minimálně pro následující měsíc opatrnost. Investiční příležitost vidíme spíše v ostatních regionech, jako zajímavá sázka se nabízí například spekulace na růst německého indexu DAX na střednědobém horizontu (okolo půlroku). Jako relativně bezpečný přístav pak poslouží americké akcie.
