Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bitva o Británii a eurozónu

22. 02. 2016 9:46:04
Začala ostrý boj ve Velké Británii o jejím setrvání v EU. Je ovšem omylem si myslet, že její odchod by měl velké negativní dopady. Evropská centrální banka uznává, že záporné sazby mají více negativních důsledků než pozitiv.

Boj o Británii: Brexit proběhne 23. června

Na summitu EU bylo dosaženo dohody mezi EU a... ne mezi EU a Velkou Británií (UK), ale mezi EU a premiérem Cameronem. Ten si vydobyl ústupky, které doma prodává jako samá pozitiva a sociální jistoty. A vyhlásil referendum o setrvání UK v EU na 23. června v letošním roce. No a podpořil tábor, který chce setrvat v EU. Na druhé straně vlivný starosta Londýna Boris Johnson podporuje tábor „odejděme“. Výsledky průzkumů byly před víkendem docela těsné s mírnou, ale skutečně mírnou převahou „zůstaňme“.

Bez nejistoty referenda by britská libra byla o nějakých sedm procent silnější. Trh hodnotí potenciální vystoupení z EU jako jednoznačně negativní pro ekonomiku Británie. Podíl vývozů z UK do EU jsou kolem 7 procent HDP. Zatímco v opačném směru pouze necelé procenta tři. Takže přece jednoznačně negativní pro Velkou Británii a proto libra oslabuje.

Dále si vezměme finanční sektor v UK, který dosahuje 12% HDP. Světový podíl Londýnské City na obchodování s měnami dosahuje 41%, v případě derivátů necelých 50%. Pro srovnání, německý podíl je v obou případech pod pěti procenty. A pokud chce britský finanční sektor obchodovat v rámci EU, tak musí mít tzv. finanční pas. A s vystoupením z EU mu automaticky zaniká. Takže taky špatně.

Ale vystoupením z EU neskončí obchodní vztahy mezi Británií a unií. Obě strany mají velkou motivaci uzavřít novou dohodu, která posune UK do Evropského hospodářského prostoru (EEA) jako člena Evropské dohody o volném obchodu (EFTA). Podobně jako Švýcarsko nebo Norsko. Samozřejmě, že EU může mít tendenci potrestat UK za svou zradu. Ale to by byl masochistický trest právě díky ekonomickému a především finančnímu provázání. Takže i kdyby UK nakonec skončila mimo EU, tak to ekonomicky nebude tak negativní, jak trh nyní očekává.

Záporné sazby jsou pro ekonomiky EMU záporné

Kdo by před pár lety řekl, že úrokové sazby mohou být záporné. A nyní cirka čtvrtina světové ekonomiky si je „užívá“. K čemu jsou dobré záporné sazby? Standardní kanál vlivu sazeb na ekonomiku jde přes úvěry a banky. Podívejme se na eurozónu. V jejím případě došlo k vyčerpání úvěrového kanálu. Banky nezvyšují růst úvěrů proto, že by nechtěli půjčovat, nebo že by nebyla poptávka. Ale protože nemohou půjčovat díky nedostatku kapitálu.

Kdyby to bylo jen o poptávce a banky mohly podniky úvěrovat, tak by ekonomika rostla znatelně rychleji, což by snižovala nezaměstnanost. A bylo by po problémech. Ale to se neděje. Problém bank v EMU je nedostatek kapitálu. A to i přesto, že v posledních letech kapitál a kapitálovou přiměřenost zvyšovaly. Ale když se podíváme na podíl kapitálu na (nevážené) aktiva, tak EMU je výrazně pod úrovní USA.

Proto úvěry v USA podnikům rostou o 10%, zatímco v EMU stagnují. Pro EMU je problém ještě větší, když si uvědomíme, že v USA tvoří úvěry necelých 20% dluh firem, zatímco v EMU 90%. Prostě firmy v USA se jsou schopny financovat přes banky, ale stejně to dělají především přes kapitálový trh (korporátní dluhopisy). V EMU úvěrový kanál nefunguje a firmy nemají moc alternativu, jak se k financím dostat.

Záporné sazby v EMU tak představují pouze dodatečnou daň uvalenou na banky. Proto hodnotím pozitivně páteční vystoupení Vitora Constância z bankovní rady ECB. Ten řekl, že „v hledání toho, co můžeme udělat pro další uvolnění měnové politiky, musíme zmírnit negativní dopady na banky, tak jako ostatní země.“ Heuréka. Ale ne kvůli bankám (ač jsem bankéř), ale právě kvůli ekonomce EMU.

ECB si musí přestat nalhávat, že nyní zápornými sazbami pozitivně cílí úvěrový kanál. Naopak, tam dělá medvědí službu. Jediným případným pozitivem záporných sazeb je dopad na euro = jeho oslabení. To by ale mohla ECB přece rovnou intervenovat ne se škrábat přes hlavu.

A tím se dostáváme k březnovému zasedání. ECB by totiž namísto snížení depozitní sazby mohla zavést druhou depozitní sazbu. Podobně jako Japonsko. Takže jen omezená část vkladů bank u ECB by byla úročená více zápornou sazbou. Pokud by chtěla ECB ulehčit bankám, tak by dokonce mohla základní depozitní sazbu zvýšit směrem k nule. Ale to už by možná bylo moc. Dále je pořád ve hře zvýšení objemu měsíčních nákupů v rámci kvantitativního uvolnění. Z 60 mld. na cca 75 mld. EUR Samozřejmě větší smysl má změna sktruktury nákupů směrem k úvěrům (a k čistění bilancí bank). Ale to by opět byla příliš velká revoluce na ECB.

Letem světem

OECD revidovala výhled pro globální ekonomiku z 3,3% na 3%. A hlásí, že pro podporu nestačí jen měnová politika, ale musí více zabrat i fiskál (vyšší deficity) a strukturální reformy (vlády).

Já k tomu dodávám zavrhované „ano, ale“. Ano, vyšším deficitem by se ekonomiky mohly proinvestovat. Ale také je pravda, že prostor pro další expanzi dluhu je limitovaný. Mezi 2008 a 2015 vzrostl v USA dluh vlády z 64% na 105%, v EMU z 66% na 93% a Japonsku z 176% na 273% HDP. Navíc se na banky valí regulace omezující nákupy dluhopisů.

Proto dalším mnou vítaným hlasem v EMU minulý týden byl italský premiér Renzi. Ten řekl, že bude vetovat jakékoliv restrikce na investice bank do státních dluhopisů. Konečně se někdo s reálnou politickou silou vzepřel regulatorní mánii, která jen zpomaluje ekonomický růst.

Republikánské primárky v Jižní Karolíně vyhrál Donald Trump. Druhý byl Marco Rubio a Jeb Bush to zabalil. Hilary Clinton zase vyhrála v demokratických primárkách v Nevadě. Druhý byl Bernie Sanders. Další kolo primárek budou mít Republikáni zítra v Nevadě a Demokraté v sobotu v Jižní Karolíně.

Šéfka Mezinárodního měnové fondu, Christine Lagarde, byla zvolena do druhého funkčního období.

Do 1. března chtějí země vyvážející ropu dosáhnout dohody o zmrazení produkce na lednových úrovních, uvedl ruský ministr energeticky Alexander Novak.

„Politika je umění, jak hledat problémy, nalézat je všude, diagnostikovat je špatně a aplikovat špatné řešení.“ Groucho Marx

Autor: David Navrátil | pondělí 22.2.2016 9:46 | karma článku: 11.46 | přečteno: 387x

Další články blogera

David Navrátil

Koruna po exitu

ČNB zrušila kurzový závazek. Bez intervencí by se nyní koruna pohybovala kolem 24 CZK/EUR. Pravidla hry však změnila ČNB a masivní spekulace na posílení koruny.

6.4.2017 v 18:07 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 790 | Diskuse

David Navrátil

Koruna volná už ve čtvrtek? Tento čtvrtek!?

Ve čtvrtek zasedá Česká národní banka. Teoreticky by mohla zrušit kurzový závazek už tento týden. Bude mít na to prakticky žaludek?

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 677 | Diskuse

David Navrátil

#alternativnifakta daňové reformy

Progresivní daň v ČR už dávno máme. A to tak, že masivní. A díky ní máme i jednu z nejnižších příjmových nerovností v EU. To, že máme obecně nízké mzdy, to je jiný problém. Nicméně vyšší zdanění střední třídy jej nevyřeší. Naopak.

27.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 39.81 | Přečteno: 3366 | Diskuse

David Navrátil

Vrásky bude ČNB dělat až posílení koruny o desítky procent

ČNB říká, že určitě zasáhne proti posílení koruny po exitu, ale až když půjde o posílení o desítky procent. Ještě chce někdo riskovat kurzové riziko?

13.10.2016 v 9:50 | Karma článku: 22.99 | Přečteno: 1216 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Rozpočet na rok 2018 je zase jen blamáž

Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se dalo asi označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

26.9.2017 v 11:38 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 257 | Diskuse

Mikulas Splitek

O strachu při investování

„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"

26.9.2017 v 10:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 149 | Diskuse

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 37.70 | Přečteno: 1812 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 30.11 | Přečteno: 1461 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.38 | Přečteno: 4915 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 899

Hlavní ekonom České spořitelny. Ostravak (když s ním mluvíte, máte jasno), v České spořitelně od roku 2004, o čtyři roky později se stal jejím hlavním ekonomem a šéfem nejlepšího českého analytického týmu. Zájmy: vzhledem k tomu, že většina lidí považuje analytiky za autisty, tak prý prozradí jen 68:6f:72:79.

Twitter, Facebook, LinkedIn



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.