Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Negativní sazby jsou zbraní, která se může obrátit proti střelci

3. 03. 2016 9:06:41
Viceguvernér ČNB o negativních sazbách: zbraň, která může ohrožovat i střelce samého a jeho záměry. Z tohoto důvodu jde o nástroj poměrně neobratný.

Negativní sazby jsou zbraní, která se může obrátit proti střelci

Viceguvernér Mojmír Hampl na blogu ČNB dobře popsal, proč negativní sazby nejsou správnou medicínou na inflaci: „Osobně se nedomnívám, že záporné úrokové sazby jsou optikou této metafory vhodnou zbraní pro další uvolňování měnové politiky, pokud by bylo vůbec v domácích podmínkách třeba. Právní limity (úrokové sazby ČNB slouží jako základ pro výpočet nejrůznějších sankcí v českém právním řádu), ekonomické limity (teoretická možnost obyvatelstva směnit vklady na hotovost) a také mentální limity (svět záporných úrokových sazeb je pravým světem „Alenky v zemi za zrcadlem“, kde je vše opačně) z nich dělají zbraň, kterou není možné použít jako jiné nástroje nekonečně mnohokrát a navíc ani není jisté, kolikrát přesně to lze učinit, než se hlaveň roztrhne a začne ohrožovat i střelce samého a jeho záměry. Z tohoto důvodu jde o nástroj poměrně neobratný.“

Jsou zde dva důležité momenty, jejichž výklad nechci nijak Mojmírovi podsouvat, takže jde o výklad čistě můj. Za prvé, ČNB by zavedla záporné sazby ne proto, že by ji to pomohlo v plnění inflačního cíle. Ale jen proto, aby nemusela tolik intervenovat. A přitom v posledních měsících věnovala hodně energie, aby všem vysvětlila, že objem intervencí, které může udělat, je neomezený, a že případná ztráta ČNB je vlastně virtuální ztrátou (v tom má ČNB velkou pravdu a je v tomto tématu lídrem diskuse mezi centrálními negatibankami). Takže by vlastně popřela sama sebe.

Samozřejmě relevantní otázka je, zda není potřeba více uvolnit měnovou politiku, aby ČNB mohla po mnoha letech splnit inflační cíl. V tomto případě spíše oslabení měny dává smysl. Nicméně méně, a to je pro ČNB nepříjemný poznatek, trvá hodně dlouho, než slabá koruna začne prosakovat do cen. Intervence v roce 2013 sice podpořily ekonomický růst, ale v žádném případě nijak výrazně nezvýšily inflaci. Osobně bych řekl, že ČNB se musí naučit trpělivosti, počkat si na vyšší růst mezd a k vyšší inflaci se prointervenovat.

Zadruhé Mojmír správně uvádí ve svém článku, že „Zbraní má měnová politika hodně a nábojů dokonce nekonečně mnoho, jen mají různou ráži a v různých okamžicích nestejnou účinnost. A každá zbraň není vhodná pro každý moment.“ S tím naprosto souhlasím: pokud má někdo pocit, že se centrální banky vyčerpaly v nestandardních nástrojích, tak jen trpí nedostatkem fantazie. A správně dodává, že záporné sazby mohou mít nezamýšlené negativní dopady, které mohou nakonec udělat více škody než užitku.


Už i sama ECB přiznává, že negativní sazby nejsou tou nejlepší medicínou pro ekonomiku. Ekonomika EMU totiž potřebuje oživit úvěrový kanál. A negativní sazby spíše poškozují úvěrový kanál prostřednictvím negativních dopadů na banky: pokles zisku a tím schopnost zvyšovat kapitál v situaci, kdy se naopak díky regulaci požadavky na kapitál zvyšují. Banky v EMU tak nejsou schopny úvěrovat ekonomiku. A to je přitom ekonomika EMU výrazně více závislá na úvěrech než například USA. V EMU totiž úvěry z bank tvoří cca 90% dluhu firem. V USA je to jen cca 20%, protože podniky v USA jdou častěji na kapitálový trh.


ECB tak negativními sazbami cílí na euro a snaží se jej oslabit. A pomoci tak vývozům. Ale na druhé straně podkopává schopnost bank profinancovat ekonomický růst.

ČNB by se mohla obávat situace, kdy kladný úrokový diferenciál by vedl k nadměrnému přílivu kapitálu ze zahraničí. Důležité je slovo "nadměrné", protože kvantitativní uvolnění ECB vede víceméně automaticky k poptávce po korunách a k intervencím. Podle našich odhadů by pouhé vyrovnávání růstu bilance ECB (za předpokladu, že ECB nezvýší objem měsíčních nákupů) znamenalo, že by ČNB měla v letošním roce zvýšit devizové rezervy a svou bilanci o cca 400 mld. CZK.


Že nejde o úrokovou arbitráž, ale spekulaci na posílení po exitu z kurzového závazku dokládá fakt, že tržní úrokové sazby jsou záporné, a to i bez akce ČNB. Zahraniční investoři nakupují například dvouleté státní dluhopisy, jejichž výnosy jsou záporné.


Navíc pokles sazeb by v logice ČNB znamenal impulz pro větší růst úvěrů. A přitom ČNB zavedla proticyklický kapitálový polštář právě proto, aby se růst úvěrů nestal nadměrným. Šlo by o vytloukání klínu klínem.

Autor: David Navrátil | čtvrtek 3.3.2016 9:06 | karma článku: 9.46 | přečteno: 597x

Další články blogera

David Navrátil

Koruna po exitu

ČNB zrušila kurzový závazek. Bez intervencí by se nyní koruna pohybovala kolem 24 CZK/EUR. Pravidla hry však změnila ČNB a masivní spekulace na posílení koruny.

6.4.2017 v 18:07 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 790 | Diskuse

David Navrátil

Koruna volná už ve čtvrtek? Tento čtvrtek!?

Ve čtvrtek zasedá Česká národní banka. Teoreticky by mohla zrušit kurzový závazek už tento týden. Bude mít na to prakticky žaludek?

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 677 | Diskuse

David Navrátil

#alternativnifakta daňové reformy

Progresivní daň v ČR už dávno máme. A to tak, že masivní. A díky ní máme i jednu z nejnižších příjmových nerovností v EU. To, že máme obecně nízké mzdy, to je jiný problém. Nicméně vyšší zdanění střední třídy jej nevyřeší. Naopak.

27.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 39.81 | Přečteno: 3366 | Diskuse

David Navrátil

Vrásky bude ČNB dělat až posílení koruny o desítky procent

ČNB říká, že určitě zasáhne proti posílení koruny po exitu, ale až když půjde o posílení o desítky procent. Ještě chce někdo riskovat kurzové riziko?

13.10.2016 v 9:50 | Karma článku: 22.99 | Přečteno: 1216 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Rozpočet na rok 2018 je zase jen blamáž

Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se dalo asi označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

26.9.2017 v 11:38 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 257 | Diskuse

Mikulas Splitek

O strachu při investování

„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"

26.9.2017 v 10:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 149 | Diskuse

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 37.70 | Přečteno: 1812 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 30.11 | Přečteno: 1461 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.38 | Přečteno: 4915 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 899

Hlavní ekonom České spořitelny. Ostravak (když s ním mluvíte, máte jasno), v České spořitelně od roku 2004, o čtyři roky později se stal jejím hlavním ekonomem a šéfem nejlepšího českého analytického týmu. Zájmy: vzhledem k tomu, že většina lidí považuje analytiky za autisty, tak prý prozradí jen 68:6f:72:79.

Twitter, Facebook, LinkedIn



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.