Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záporné sazby budou fungovat, když budete platit za své úspory

16. 03. 2016 9:46:09
Záporné sazby měly smysl pouze tehdy, pokud domácnosti a podniky za své vklady platily. Jen tehdy by došlo k poklesu úspor a vkladů. Takový experiment centrální banky by byl větším šokem pro lidi než intervence.

Funguje vůbec ten závazek?

Včera jsme ságu o záporných sazbách zakončili konstatováním, že v březnu je pravděpodobnější, že ČNB záporné sazby nezavede. Co ale bude určovat tuto pravděpodobnost v dalších měsících na dalších zasedáních?

Vývoj české ekonomiky a deflační rizika? Od viceguvernéra Mojmíra Hampla a hlavního ekonoma ČNB Tomáše Holuba jsme slyšeli, že v případě potřeby uvolnit měnovou politiku je prvním na ráně kurz a pak zase kurz. Pokud by ekonomika potřebovala uvolnit měnovou politiku, tak posunutí exitu dál do budoucnosti je nejvíce pravděpodobné (podle nás ČNB neukončí kurzový závazek před ukončením kvantitativního uvolnění ECB). Následuje posunutí hlídky z 27 CZK/EUR na slabší úroveň. Aktuálně však ČR nečelí potřebě uvolnit měnové podmínky, takže v březnu nečekejme nějaké kejkle s kurzovým závazkem.

Samozřejmě, že skeptik by se mohl zeptat, zda vůbec kurzový závazek k něčemu byl, zda pomohl ČNB v plnění inflačního cíle, a zda je nadále relevantní.

Kurzový závazek není vlastně o ničem jiném, než o vypnutí jednoho kanálu (posilování nominální kurzu) a spoléhání se, že druhý kanál (rychlejší růst české inflace ve srovnání s tou v EMU) bude posilovat tzv. reálný kurz. Protože my analytici milujeme obrázky, tak na tom následujícím je to shrnuté: bez kurzového závazku by CZK/EUR měla tendenci posílit směrem k cca 24. Ale protože tento kanál ČNB vypnula, tak by měla u nás růst rychleji inflace. Což by se odrazilo v posilování reálného kurzu. A červená čára by se měla přiblížit k modré, aniž by CZK/EUR posílil. Ale jak je vidět, tak se to neděje.

Podle našich odhadů by kumulovaný inflační diferenciál měl dosáhnout cca pět procentních bodů v době exitu, aby měla ČNB jistotu, že po exitu nedojde k tlaku na posílení koruny. Aktuálně je inflační diferenciál naakumulovaný od listopadu 2013 pouze 0,6 procentního bodu.

Tohle nevypadá na velký úspěch kurzového závazku. Než nad ním zlomíme hůl, podívejme se na náš oblíbený zápas ČR vs. SR. Z obrázku je dobře vidět, že inflace u nás je po zavedení kurzového závazku vyšší než na Slovensku, kde ceny klesají. A nejen celková, ale i jádrová. To, co ČNB překvapuje (a není v tom sama, stejný problém má i Fed, ECB), je pomalý růst mezd. Růst mezd je pomalejší, než by centrální banky doufaly. A proto jsou nyní odbory se svým požadavkem o pětiprocentní růst mezd největším kámošem ČNB.

Import kvantitativního uvolnění

Proč by tedy mohla chtít ČNB zavést záporné sazby, když není potřeba nyní uvolnit měnovou politiku a kdyby jo, tak by stejně raději chtěla použít kurz? Protože jí může vadit objem intervencí, které vynakládá na udržení koruny nad 27 CZK/EUR. A to i přesto, že jsme v posledních měsících několikrát slyšeli z její strany, že růst devizových rezerv centrální bance nevadí, a že jediný problém s devizovými rezervami je, když jsou příliš nízké.

Kurzový závazek aktuálně není nic jiného než politika fixního kurzu. A měnová politika fixního kurzu neznamená nic jiného než dovoz měnové politiky té centrální banky, vůči které fixujeme svou měnu. A protože ECB dělá kvantitativní uvolnění a pumpuje likviditu do ekonomiky, tak ČNB musí také pumpovat likviditu do ekonomiky. Proto se bilance ECB a ČNB vyvíjí cca podobně, viz obrázek. Na začátku letošního roku bilance ČNB, respektive devizové rezervy vzrostly o něco rychleji, že implikoval růst bilance ECB. A to tak, že zhruba o 75 mld. CZK. Zatím nejde o žádný velký problém, ale...

A tím se dostáváme k pravděpodobnosti, zavedení záporných sazeb: pokud by tento rychlejší růst devizových rezerv pokračoval do budoucna, bude to některé členy bankovní rady posunovat směrem k zavedení záporných sazeb, které by tento příliv utlumily na to „správné“ tempo.

Dekádní bilanci ČNB odhaluje, že růst devizových rezerv za prvních deset dnů v březnu poklesl o 9 mld. CZK a celková bilance ČNB o miliard osm. Takže v březnu dochází ke korekci nárůstu z ledna a února, což pravděpodobnost zavedení záporných sazeb mírně snižuje. Doporučujeme tento indikátor bedlivě sledovat, stejně jako operace bank s ČNB.

A kdo za tím stojí!?

Struktura platební bilance totiž odhalí, co ovlivňuje růst devizových rezerv, viz obrázek níže. Obchodní bilanci očišťujeme o odliv dividend, protože tato kombinovaná položka nejlépe odráží fundamentální zdroj nabídky EUR. Jak je vidět, tak zhruba 20% nárůstu rezerv je spojeno s touto nabídkou. Dále cca 30% činí příliv do českých dluhopisů. A zbytek jsou především ostatní investice, což jsou hlavně úložky u bank.

Tento obrázek centrální bance odhaluje zdroj intervencí. A jaké náklady tyto zdroje nesou. Pokud jde například o investice do státních dluhopisů, tak tito investoři už nyní mají záporný výnos. Kdo ale stojí za ostatními investicemi?

Tak na tohle potřebujeme zase dekompozici nárůstu korunových vkladů v bankách. A tento rozklad ukazuje, že tím hlavním „viníkem“ jsou podniky a domácnosti. Podniky a domácnosti preferují držet koruny před eurem, pravděpodobně z důvodů očekávání posílení koruny po exitu. Finanční instituce a nerezidenti jen minimálně zvyšují vklady v bankách. Takže ČNB nemůže mít pocit, že by čelila kobercovému útoku ze strany zahraničních spekulantů. A proto nemá důvod nyní zasahovat proti nim zápornými sazbami.

Ano, ČNB se může snažit omezit vklady v korunách domácností a podniků. Ale v tom případě by záporné sazby měly smysl pouze tehdy, pokud by banky plně přenesly záporné sazby na domácnosti a podniky. Jedině potom by bylo možné očekávat, že by domácnosti a podniky prodávaly své koruny do cizí měny. Každopádně pro konzervativní Čechy by byly záporné sazby šokem, možná větší než intervence v listopadu 2013.

„Je snadnější člověka oklamat, než mu vysvětlit, že byl oklamán.“ Mark Twain

Autor: David Navrátil | středa 16.3.2016 9:46 | karma článku: 17.47 | přečteno: 1202x

Další články blogera

David Navrátil

Koruna po exitu

ČNB zrušila kurzový závazek. Bez intervencí by se nyní koruna pohybovala kolem 24 CZK/EUR. Pravidla hry však změnila ČNB a masivní spekulace na posílení koruny.

6.4.2017 v 18:07 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 790 | Diskuse

David Navrátil

Koruna volná už ve čtvrtek? Tento čtvrtek!?

Ve čtvrtek zasedá Česká národní banka. Teoreticky by mohla zrušit kurzový závazek už tento týden. Bude mít na to prakticky žaludek?

28.3.2017 v 12:35 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 677 | Diskuse

David Navrátil

#alternativnifakta daňové reformy

Progresivní daň v ČR už dávno máme. A to tak, že masivní. A díky ní máme i jednu z nejnižších příjmových nerovností v EU. To, že máme obecně nízké mzdy, to je jiný problém. Nicméně vyšší zdanění střední třídy jej nevyřeší. Naopak.

27.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 39.81 | Přečteno: 3366 | Diskuse

David Navrátil

Vrásky bude ČNB dělat až posílení koruny o desítky procent

ČNB říká, že určitě zasáhne proti posílení koruny po exitu, ale až když půjde o posílení o desítky procent. Ještě chce někdo riskovat kurzové riziko?

13.10.2016 v 9:50 | Karma článku: 22.99 | Přečteno: 1216 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Rozpočet na rok 2018 je zase jen blamáž

Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se dalo asi označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

26.9.2017 v 11:38 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 307 | Diskuse

Mikulas Splitek

O strachu při investování

„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"

26.9.2017 v 10:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 157 | Diskuse

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 37.74 | Přečteno: 1815 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 30.11 | Přečteno: 1463 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.38 | Přečteno: 4918 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 899

Hlavní ekonom České spořitelny. Ostravak (když s ním mluvíte, máte jasno), v České spořitelně od roku 2004, o čtyři roky později se stal jejím hlavním ekonomem a šéfem nejlepšího českého analytického týmu. Zájmy: vzhledem k tomu, že většina lidí považuje analytiky za autisty, tak prý prozradí jen 68:6f:72:79.

Twitter, Facebook, LinkedIn



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.