Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V95á41c29l21a47v 25C77a97p48o13u29š36e70k 2578481429429

A co takhle oprostit inflaci od ceny ropy a ropných derivátů? Hned by bylo po prblémech. Levné zdroje napomáhají růstu ekonomiky. Drahé zdroje pouze pomáhají zvyšovat bohatství finančníků na úkor občanů.

0/0
21.1.2016 14:42

M33i36c84h12a15e14l 69R63a18d62a 4260157788436

Dobrý den pane Kunovský, děkuji za zajímavý článek. Přestože nejsem ekonom, zaujala mne skutečnost, že za špatně se vyvíjející situaci mohou přebytky. Zabývám se totiž prevencí vzniku odpadu a právě přebytky jsou v současné době jeho hlavním obsahem co se týče objemu. S ohledem na to, že ekonomové a finančníci pravděpodobně nemají v moci nařídit omezení těžby, či pěstování určité plodiny, nebudou ani do budoucna ničím jiným než požárníky, kteří se jeden požár budou snažit uhasit založením jiného a tím mají mnoho společného s logistiky.

Či je tato úvaha chybná? Dá se předejít vzniku odpadu (přebytků) v ekonomické hladině?

0/0
21.1.2016 12:42

A93n70t41o39n37í16n 55K78o94u26n92o91v54s15k65ý 9528850698388

Pane Rado, tenhle zajímavý článek napsal pan Navrátil.

Dovolte mi, abych se skoro stejným příjmením jako vámi oslovený, řekl pár slov k přebytkům jako takovým.

Není možné, aby všechny státy Eurozóny měly přebytky. Pokud je některé mají, musí mít jiné deficity. A Euro v tomhle případě pracuje jako zlatý standard, bez kterého by možná ani velká krize třicátých let nevznikla. Zkrátka nemá vytvořený mechanismus, co rozumného s těmi přebytky udělat.

Pokud by v Evropě měl začít všeobecný růst, dluhy všech zemí klesnout pod maastrichtský limit, řeckým, irským, portugalským atd. občanům by se nemělo dít nic bolestného, Němci ani Holanďani by nemuseli ručit za dluhy periferií (států ani bank), úrokové rozpětí v eurozóně by kleslo pod tři procenta, zmenšovala by se nerovnováha v eurozóně a zvýšily by se investice, muselo by se Německo připravit o svou obrovskou vyjednávací moc, kterou jí současná bublající krize dává nad Francií a deficitními ekonomikami.

0/0
21.1.2016 13:18

A33n18t30o19n86í90n 36K58o57u38n61o61v92s68k69ý 9348650388288

Možná bych měl zopakovat ty 3 jednoduché kroky:

- ECB by podmínila pokračování své pomoci evropským bankám (které jsou fakticky všechny zbankrotované a jen ECB je udržuje v likvidním stavu) tím, že odepíší značnou část dluhů deficitním zemím (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Belgie).

- ECB by na svůj účet převzala takovou část dluhů všech členských zemí, aby měla stejnou nominální hodnotu jako zadluženost povolená Maastrichtskou smlouvou, tj.60% HDP. Byly by to vlastní dluhopisy ECB, tedy nebyla by zaručeny členskými státy. Členské státy by nadále obsluhovaly své dluhy, ale za ty části dluhů, které vyhovují maastrichtským kritériím by platily nižší úroky zajišťované dluhopisy ECB.

- pak by bylo třeba pro další krok použít Evropskou Investiční banku. Ta by si s pomocí ECB půjčovala finanční přebytky evropských i neevropských zemí a investovala je (půjčovala na investice) v deficitních regiónech Evropy.

První dva kroky by vyřešily dluhovou krizi a třetí by zmenšoval nerovnováhy členských zemí.

Jenže 2. krok by Německu zabránil být jednou nohou v eurozóně a jednou mimo ni. Jakmile by ECB - společná instituce - na sebe vzala značné závazky, nebylo by možné ho rozdělit mezi jednotlivé členské státy a tedy nebylo by možné aby někdo vstal a odešel. Jako není možné říct jakou část federálního dluhu má převzít Pensylvánie, kdyby se jí zachtělo opustit Spojené státy americké.

Jenže od té chvíle by německá kancléřka byla jen jedním z šéfů vlád, kteří sedí kolem kulatého stolu. A z Německé Unie (což je fakticky současný stav) by se stala opravdu EU...

0/0
21.1.2016 13:22

M20i36c86h53a40e68l 19R22a59d64a 4970647768556

Omluvám se za chybu v oslovení. Znamená to tedy, že novodobá ekonomika bez dluhu, resp. zadlužení, nemůže globálně fungovat?

0/0
21.1.2016 14:44

A76n55t35o73n60í53n 47K11o56u97n49o43v64s10k32ý 9848790988248

Dluh a úvěrová emise peněz komerčními bankami jsou základní stavební kameny kapitalismu. Bez nich prostě fungovat nemůže.

Pochopitelně je to cesta do otroctví, jak pro občany, tak i pro státy.

Zadlužený občan je velmi výkonný (má např. několik pracovních úvazků) a velmi poslušný (práce přesčas nebo o víkendu zdarma).

Politicky se může zdát být svobodný, ale ekonomicky se stal otrokem.

I státy si mohou pěstovat iluzi suverenity - mají přece svobodné volby - ale jejich osud je v rukou několika ratingových agentur a finančních institucí. Viděli jsme to i v Řecku, kde drzost vyhlásit referendum (ve kterém Řekové demokraticky odmítli pokračování bolestivé a neúčinné léčby) byla potrestána ještě tvrdšími podmínkami, které z Řecka učinily prakticky protektorát.

0/0
21.1.2016 16:28

V67l58a11d46i63m88í49r 77H77r76u93b59ý 4727843154269

aktiva jsou splatná, nakoupená (aktivum je totiž neutrum)

Obdobně očekávání poklesla - netuším, co je na určení rodu pro analytika tak těžkého (není 'ten' očekávání, ale 'to' očekávání) a tření rod má koncovku mn. čísla -a.

0/0
21.1.2016 10:32
Foto

D23a43v60i14d 83N79a19v78r88á14t96i14l 6189892745843

já taky netuším :-)

0/0
21.1.2016 11:18

A97n50t19o95n74í19n 70K83o21u75n68o34v62s47k76ý 9578590828198

Mimochodem: Skutečně se prodávaly dluhopisy se splatností 2013 ?

+1/0
21.1.2016 10:03
Foto

D50a28v94i39d 86N49a32v57r59á91t44i68l 6879112195603

díky, opraveno

0/0
21.1.2016 11:17

A31n75t18o51n13í72n 75K91o18u20n84o25v50s37k49ý 9548340798348

Je to hezké, že ECB chce dosáhnout nějakého inflačního cíle, ale těžko se jí to může podařit v celosvětově deflačním prostředí.

A kde se vzaly ty 2% inflace?

Proč to nejsou 3% nebo jen 1,5 ?

Někdo kdysi vypustil do světa tohle 2-procentní dogma a my ho teď hodláme prosazovat metodami církevních konkláve?

+2/0
21.1.2016 9:57





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.