Máme se bát inflace? ČNB dělá vše proto, aby vzrostla. Dokonce by se podle ní mohla česká ekonomika přehřívat. Udělá přehřátá ekonomika centrální bance radost?
ČNB: jsme kdes uprostřed „svaté prostoty“
Mirek Singer, šéf ČNB včera napsal blog, ve které říká, že jsme uprostřed cyklu: „česká ekonomika se nyní nachází zhruba uprostřed mezi koncem nejdelší, a tedy i abnormálně hluboké recese a stavem před Velkou recesí, kdy naposledy vysílala alespoň nějaké vnitřní signály přehřívání.“ Takže jsme někde mezi recesí a nadměrným růstem. To se nedá chápat jinak, než že jsme blízko rovnováhy.
Na začátku Mirek Singer ještě epicky píše: „Evergreenem při debatách o měnové politice se v tomto roce stává argument, že ekonomika rostoucí meziročně o více než 4 % nepotřebuje další měnové uvolnění. Chtělo by se povzdechnout: ‘Svatá prostoto, tady si někdo plete změnové a stavové veličiny.‘“ Tak určitě! Pro určení, kde jsme v rámci cyklu lze použít i tzv. mezeru výstupu. Ta říká, nakolik se ekonomika odchyluje od svého rovnovážného stavu. Záporná mezera výstupu říká, že ekonomika by mohla vyrábět více zboží a služeb, aniž by to znamenalo zvyšování inflace nad inflační cíl. Má prostě nevyužité kapacity. Další obrázek ukazuje odhady mezery výstupu z dílny ČNB: „Dle odhadu pomocí produkční funkce se mezera výstupu uzavře ke konci roku 2016, podle ostatních metod dojde k jejímu uzavření již v letošním roce.“ Takže „svatá prostoto“, jsme blízko rovnováze.
Čas na jízlivost: jsme blízko rovnováhy, neměla by tedy i měnová politika ČNB být blízko rovnováhy? ČNB nám vtlouká do hlavy, že její měnová politika je vpředhledící a příští rok dojde k návratu na rovnováhu dle všech jejich měření ekonomického cyklu. Takže vpředhledící ČNB nám říká, že sazby na 0,05% a kurzový závazek na 27 CZK/EUR je blízko rovnovážné měnové politice?
Guvernér ještě argumentuje: „Poněkud sofistikovanější argument v daném směru zní zhruba tak, že se česká ekonomika může přehřívat, aniž by se to projevovalo v růstu inflace.“ A o tom to je. Za prvé, ještě když jsem před mnoha lety pracoval v ČNB, tak jsme s kolegou Jarkem Hurníkem spočítali a ukázali, že přehřívání české ekonomiky a růst poptávkových tlaků zvyšuje dovozy. Jednoduše řečeno, nemusí tolik růst inflace, když máme nadměrnou poptávku, ale prostě zvýšíme dovozy, aniž by to mělo efekt na globální ceny zboží. Vítejte v malé otevřené ekonomice.
A za druhé, existuje mnoho důvodů, proč nejen ČNB překvapuje vývoj inflace v zahraničí směrem dolů. Pokud bychom chtěli vypadat podobně sofistikovaně jako ČNB, tak můžeme ukázat, že mezera výstupu ve vyspělých ekonomikách je stále záporná a bude tak i nadále. Například data pro eurozónu ukazují, že mezera výstupu bude záporná až do roku 2020 (odhad MMF). A to neznamená nic jiného, než že v zahraničí jsou nevyužité kapacity, které čekají na nové zakázky. A tudíž nadměrná poptávka a přehřívání v ČR skutečně nemusí a nebude spojeno s nadměrným růstem inflace. Vedle toho existuje dalších několik faktorů, které budou udržovat inflaci ve světě na nízkých úrovních dlouhodobě, ale o tom zase někdy jindy.
Každopádně to ve výsledku znamená, že česká ekonomika se může přehřívat a stejně bude ČNB sledující především inflaci udržovat měnovou politiku uvolněnou. A proto očekáváme, že současná bankovní rada by mohla udržovat kurzový závazek klidně i několik dalších let. Problém je, že po únoru 2017 budou v bankovní radě sedět už 4 noví členové, o kterých zatím nic nevíme. A proto, to už nebude tato bankovní rada, ale možná úplně někdo jiný…
LÁĎA: (Tajuplně) Pozor, pozor, ono to není tak jedno-značné. V případě, že by si tady taťka vzal jinou modelku, možná, že by tady Pepa také přišel na svět, ale pravděpodobně
PEPA: Pomalu, pomalu, ať to stačím psát.
LÁĎA: Pravděpodobně by to byl úplně jiný Pepa a možná, že by to ani Pepa nebyl. (Pepa gumuje)
ČNB: intervenujeme jako o EU
Včera měl prezentaci hlavní ekonom ČNB, Tomáš Holub. A řekl, že „Objem devizových intervencí v posledních měsících je velikostí srovnatelný s klientskými operacemi za poslední rok (vliv přílivu EU fondů).“ Protože to zaujalo trh, tak jenom dodám, že, za prvé, objem intervencí od června do září činí 7,1 mld. EUR. Za druhé, za poslední rok ČNB v rámci klientských operací (=EU fondy) nakoupila do rezerv 4,7 mld. EUR. Za třetí, pokud má někdo pocit, že 7,1 nerovná se 4,7, a že tedy ve větě je i informace o intervencích z posledních měsíců, tak já se na to ptal a…
Za čtvrté, Tomáš Holub považuje 4,7 a 7,1 mld. EUR jako srovnatelná čísla, což jen potvrzuje předchozí vyjádření ze strany ČNB, že miliarda sem, miliarda tam v intervencích je nijak nebolí a mají práh bolesti posunutý mnohem výše, než měla švýcarská centrální banka.
