Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V17á93c53l55a50v 33C30a47p40o16u89š29e43k 2348621569469

A co takhle oprostit inflaci od ceny ropy a ropných derivátů? Hned by bylo po prblémech. Levné zdroje napomáhají růstu ekonomiky. Drahé zdroje pouze pomáhají zvyšovat bohatství finančníků na úkor občanů.

0/0
21.1.2016 14:42

M88i66c58h63a12e10l 48R86a68d89a 4430597118176

Dobrý den pane Kunovský, děkuji za zajímavý článek. Přestože nejsem ekonom, zaujala mne skutečnost, že za špatně se vyvíjející situaci mohou přebytky. Zabývám se totiž prevencí vzniku odpadu a právě přebytky jsou v současné době jeho hlavním obsahem co se týče objemu. S ohledem na to, že ekonomové a finančníci pravděpodobně nemají v moci nařídit omezení těžby, či pěstování určité plodiny, nebudou ani do budoucna ničím jiným než požárníky, kteří se jeden požár budou snažit uhasit založením jiného a tím mají mnoho společného s logistiky.

Či je tato úvaha chybná? Dá se předejít vzniku odpadu (přebytků) v ekonomické hladině?

0/0
21.1.2016 12:42

A43n27t89o18n64í60n 64K51o63u25n52o80v19s23k65ý 9908140258948

Pane Rado, tenhle zajímavý článek napsal pan Navrátil.

Dovolte mi, abych se skoro stejným příjmením jako vámi oslovený, řekl pár slov k přebytkům jako takovým.

Není možné, aby všechny státy Eurozóny měly přebytky. Pokud je některé mají, musí mít jiné deficity. A Euro v tomhle případě pracuje jako zlatý standard, bez kterého by možná ani velká krize třicátých let nevznikla. Zkrátka nemá vytvořený mechanismus, co rozumného s těmi přebytky udělat.

Pokud by v Evropě měl začít všeobecný růst, dluhy všech zemí klesnout pod maastrichtský limit, řeckým, irským, portugalským atd. občanům by se nemělo dít nic bolestného, Němci ani Holanďani by nemuseli ručit za dluhy periferií (států ani bank), úrokové rozpětí v eurozóně by kleslo pod tři procenta, zmenšovala by se nerovnováha v eurozóně a zvýšily by se investice, muselo by se Německo připravit o svou obrovskou vyjednávací moc, kterou jí současná bublající krize dává nad Francií a deficitními ekonomikami.

0/0
21.1.2016 13:18

A83n96t85o91n25í17n 55K65o85u60n89o69v45s33k72ý 9718380358698

Možná bych měl zopakovat ty 3 jednoduché kroky:

- ECB by podmínila pokračování své pomoci evropským bankám (které jsou fakticky všechny zbankrotované a jen ECB je udržuje v likvidním stavu) tím, že odepíší značnou část dluhů deficitním zemím (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Belgie).

- ECB by na svůj účet převzala takovou část dluhů všech členských zemí, aby měla stejnou nominální hodnotu jako zadluženost povolená Maastrichtskou smlouvou, tj.60% HDP. Byly by to vlastní dluhopisy ECB, tedy nebyla by zaručeny členskými státy. Členské státy by nadále obsluhovaly své dluhy, ale za ty části dluhů, které vyhovují maastrichtským kritériím by platily nižší úroky zajišťované dluhopisy ECB.

- pak by bylo třeba pro další krok použít Evropskou Investiční banku. Ta by si s pomocí ECB půjčovala finanční přebytky evropských i neevropských zemí a investovala je (půjčovala na investice) v deficitních regiónech Evropy.

První dva kroky by vyřešily dluhovou krizi a třetí by zmenšoval nerovnováhy členských zemí.

Jenže 2. krok by Německu zabránil být jednou nohou v eurozóně a jednou mimo ni. Jakmile by ECB - společná instituce - na sebe vzala značné závazky, nebylo by možné ho rozdělit mezi jednotlivé členské státy a tedy nebylo by možné aby někdo vstal a odešel. Jako není možné říct jakou část federálního dluhu má převzít Pensylvánie, kdyby se jí zachtělo opustit Spojené státy americké.

Jenže od té chvíle by německá kancléřka byla jen jedním z šéfů vlád, kteří sedí kolem kulatého stolu. A z Německé Unie (což je fakticky současný stav) by se stala opravdu EU...

0/0
21.1.2016 13:22

M12i91c94h34a50e15l 81R92a85d81a 4940647738486

Omluvám se za chybu v oslovení. Znamená to tedy, že novodobá ekonomika bez dluhu, resp. zadlužení, nemůže globálně fungovat?

0/0
21.1.2016 14:44

A75n14t30o50n12í81n 62K98o73u14n61o92v79s29k18ý 9478840408318

Dluh a úvěrová emise peněz komerčními bankami jsou základní stavební kameny kapitalismu. Bez nich prostě fungovat nemůže.

Pochopitelně je to cesta do otroctví, jak pro občany, tak i pro státy.

Zadlužený občan je velmi výkonný (má např. několik pracovních úvazků) a velmi poslušný (práce přesčas nebo o víkendu zdarma).

Politicky se může zdát být svobodný, ale ekonomicky se stal otrokem.

I státy si mohou pěstovat iluzi suverenity - mají přece svobodné volby - ale jejich osud je v rukou několika ratingových agentur a finančních institucí. Viděli jsme to i v Řecku, kde drzost vyhlásit referendum (ve kterém Řekové demokraticky odmítli pokračování bolestivé a neúčinné léčby) byla potrestána ještě tvrdšími podmínkami, které z Řecka učinily prakticky protektorát.

0/0
21.1.2016 16:28

V11l33a98d58i55m79í19r 32H31r72u69b30ý 4857503934419

aktiva jsou splatná, nakoupená (aktivum je totiž neutrum)

Obdobně očekávání poklesla - netuším, co je na určení rodu pro analytika tak těžkého (není 'ten' očekávání, ale 'to' očekávání) a tření rod má koncovku mn. čísla -a.

0/0
21.1.2016 10:32
Foto

D13a31v68i55d 71N69a37v87r43á41t70i85l 6739542115513

já taky netuším :-)

0/0
21.1.2016 11:18

A72n62t50o48n26í58n 49K40o79u60n88o38v52s27k20ý 9978480268868

Mimochodem: Skutečně se prodávaly dluhopisy se splatností 2013 ?

+1/0
21.1.2016 10:03
Foto

D77a38v67i60d 73N44a65v27r83á93t45i76l 6299312955663

díky, opraveno

0/0
21.1.2016 11:17

A45n12t77o81n62í89n 88K94o82u41n83o70v33s42k32ý 9698860768718

Je to hezké, že ECB chce dosáhnout nějakého inflačního cíle, ale těžko se jí to může podařit v celosvětově deflačním prostředí.

A kde se vzaly ty 2% inflace?

Proč to nejsou 3% nebo jen 1,5 ?

Někdo kdysi vypustil do světa tohle 2-procentní dogma a my ho teď hodláme prosazovat metodami církevních konkláve?

+2/0
21.1.2016 9:57



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.